Vlakový průvodčí tajně ochraňuje praktikujícího Falun Gongu

Qing Lian z Jilin

(Cleawisdom.net) Na konci roku 2003 mě přijela navštívit má dcera ze zámoří. Protože přiletěla do Pekingu a z něho dále nebyl žádný let do Jilinu, musela jsem se vlakem vydat do Pekingu, abych ji na letišti vyzvedla. Měla jsem lístek se sedadlem u dveří. Na cestě do Pekingu si ke mně ve vlaku přisedl mladý muž pracující jako inspektor zpravodajské organizace. Měl strašnou bolest hlavy a tak jsem mu přenechala své sedadlo, takže měl k dispozici dvě sedadla, na která si mohl lehnout. Roztáhla jsem na podlahu noviny, abych se na ně posadila. Zimní počasí je v severní Číně velmi chladné a průvan přede dveřmi byl mrazivý. Ostatní cestující si mysleli, že když se pro tohoto mladého muže tolik obětuju, musím být jeho příbuzná. Bylo tomu tak do doby, než se mladý muž probudil z krátkého spánku a laskavě mi děkoval, a tak si ostatní cestující uvědomili, že jsme se dokonce ani neznali. Byli velice pohnuti mým altruistickým počínáním.

Řekla jsem mladému muži: "Nemusíte mi děkovat. Je to proto, že praktikuji Falun Gong, že jsem se rychle stala tak laskavou a nesobeckou. Pokud někomu musíte děkovat, pak poděkujte Falun Gongu a mému Učiteli, panu Li Hongzhimu." Pak jsem mu začala vyprávět, jak nás Učitel učí, abychom se stali lepšími lidmi, a čím vším mi Falun Gong prospěl, duchovně i fyzicky, a že mnoho mých nemocí, poté co jsem začala praktikovat, zmizelo. Ale nyní, dodala jsem, Čínská komunistická strana praktikující Falun Gongu pronásleduje a zabíjí. Než jsem si to uvědomila, přišel mladý průvodčí, který sloužil ve vagonu, ve kterém jsme byli, aby poslouchal, jak objasňuji pravdu o Falun Gongu. Zeptal se : "Teta, kam míříte? Jaký je účel vaší cesty?" (Poznámka: V čínské společnosti je zdvořilé oslovovat starší ženu, která není z rodiny "teto")

Řekla jsem mu, že jedu do Pekingu, vyzvednout na letiště svou dceru a pak pojedu vlakem zpátky do Jilinu. Pak jsem pokračovala v objasňování pravdy a odpověděla na všechny otázky ohledně Falun Gongu od ostatních cestujících.

Zbytek času ve vlaku jsem strávila objasňováním pravdy o Falun Gongu. Když se vlak blížil ke stanici v Pekingu, mladý průvodčí ke mně přistoupil a velmi laskavě mi poradil cestu na letiště. Také mi řekl, že je důležité, abych si při zpáteční cestě koupila místenku do tohoto vagónu až pojedu zpátky do Jilinu. Řekl: "I kdybyste nedostala místenku do stejného vagónu tohoto vlaku, až nastoupíte, musíte přijít do tohoto vagónu."

Než jsem odjela na letiště, zakoupila jsem si dva lístky na vlak, požadujíc při zpáteční cestě sedadla ve stejném vagónu. Při cestě na letiště jsem zjistila, že mi bylo přiřazeno přesně to samé číslo sedadla, na kterém jsem ve vagónu seděla. Jaká náhoda. Bylo to přesně to, co mi řekl, abych udělala.

Poté, co jsem vyzvedla svou dceru na letišti, jsme navštívily náměstí Tiananmen a udělaly si pár fotek. Udělala jsem si také foto místa, kde jsem jednou rozvinula transparent Falun Gong. Brzy nastal čas, abychom se vrátily zpátky na vlakovou stanici v Pekingu. Zatím co jsem se svou dcerou kráčela směrem k našemu vagónu, potkala jsem na nástupišti onoho mladého průvodčího. Zeptal se mě, do jakého vagónu máme lístky. Když jsem řekla, že máme lístky do jeho vagónu, vypadal velmi potěšen.

Poté, co jsme se posadili do svých sedadel, začala jsem hovořit s ostatními spolucestujícími a během běžné konverzace hledala vhodný okamžik, abych objasnila pravdu o Falun Gongu. Má dcera se mě nepokoušela zastavit ani se nesnažila do diskuze připojit. Žila mimo Čínu již několik let a nevěděla o nenávistné propagandě a pomlouvačné kampani Čínské komunistické strany proti Falun Gongu nebo o jejím krutém pronásledování praktikujících Falun Gongu. Během noci ve vlaku mnoho cestujících usnulo, takže vlakový průvodčí nebyl příliš zaměstnán prací.

Přišel pozdravit mou dceru a pozval ji, aby si prohlédla kabinu pro průvodčí. Má dcera s radostí souhlasila. Když se vrátila, vypadala, jako by plakala, ale nezeptala jsem se jí, co se stalo, protože jsem si myslela, že plakala, protože se zmiňovala o svých potížích se studiem v zahraničí. Má dcera chválila povahu mladého průvodčího a řekla, že je to dobrý muž. Řekla mi: "Mami, potkala jsi skutečně dobrého člověka. Můžeš být šťastná." Rozhodla se, že mu dá dárek. Vybrala ten nejlepší dárek ze všech dárků, které přivezla ze zahraničí. Stál několik set yuanů. Byl to velice pěkný dárek. Poté, co se znovu vrátila z kabiny průvodčího, nechtěla vůbec spát. Stále se na mě jen dojatě dívala. V té době jsem nevěděla, co tento pohled znamená.

Uplynulo již několik let, co naše rodina a příbuzní neviděli mou dceru. Po příchodu domů se několik členů rodiny a příbuzných shromáždilo při rodinném setkání na počest dceřina návratu. Když má dcera viděla svou tetu, začala plakat a řekla nám, co jí ten mladý průvodčí ve vlaku řekl. "Čínská komunistická strana nařídila všem průvodčím, aby okamžitě nahlásili policii ve vlaku každého, koho slyšeli mluvit o Falun Gongu, aby ho policie mohla uvěznit. Průvodčí obdržel za každého praktikujícího Falun Gongu, kterého policii ve vlaku nahlásil, 5000 yuanů. Také vysvětlila, proč dala průvodčímu ten nejdražší dárek, který měla. Byl to dárek pro jejího mladšího bratra, ale ona se ho rozhodla dát průvodčímu. "Průvodčí byl vzhůru celou noc a aby zabránil vstupu vlakové policii, stál na konci vlakového vagónu. Kdyby přišli do vagónu, určitě by tě slyšeli a uvěznili. Víš proč trval na tom, abys při zpáteční cestě jela ve stejném vagónu?", vysvětlila mi má dcera: "Protože se obával, že bys mohla být zatčena, kdybys jela v jiném vagónu. Víš, co mi řekl? Řekl: ´Tvá matka je dobrý člověk. Všichni praktikující Falun Gongu jsou dobří lidé.´" Nakonec řekla: "Jsi tak šťastná, že jsi potkala tak dobrého člověka. Kdo ví, kde bys byla právě teď."

Když jsem pochopila, jak čestně tento mladý průvodčí jednal, cítila jsem se velice dojata.

Zdroj: http://www.minghui.org/mh/articles/2005/3/21/97760.html