Západočeši a němečtí turisté se za teplého a slunného sobotního dne dozvěděli o Falun Dafa a pronásledování praktikujících v Číně. Cheb byl zaplněn lidmi až do odpoledních hodin. Ti, kteří prošli kolem Prioru, viděli čtyři praktikující předvádět cvičení a rozdávat letáky.
Během dne jsme měli mnoho příležitostí, abychom si zvýšili xinxing [morální charaktr]. Mnoho lidí se zastavilo, někteří z nich podepsali petici. Jak čas plynul, lidé si vyměňovali místa na okolních lavičkách, aby nás několik minut pozorovali, a pak "přenechali" lavičky dalším. Pár kolemjdoucích se několikrát vrátilo a pozorovali praktikující, kteří cvičili. Zdálo se nám, že jsme přirozeně zapadli do sobotní atmosféry a chodu maloměsta, žádné překvapivé reakce nebo podivení nad tím, že tam cvičíme a rozdáváme letáky.
Jeden z častých dotazů byl: "Proč jsou praktikující Falun Dafa v Číně pronásledováni?"Když jsme meditovali, přišla k nám skupina malých dětí, které zajímalo, co děláme. Slovu meditace nerozuměly, ale jak pokračoval dialog, chtěly se dozvědět více o tom, proč to děláme. Po chvíli odešly s odpovědí, která možná plně neodpovídala jejich představě. Když už jsme se chystali odejít, přišla k nám starší paní, nejdříve jsme jí dali leták, po chvíli se vrátila, zda nemáme více informací, protože uměla německy, nabídli jsme jí materiály v němčině. Žena, přes sedmdesát, podpírána hůlkou, se měla zájem začít učit cviky a třeba hned. Ukázali jsme jí první až čtvrté cvičení s tím, že několik cviků úvodní série si vyzkoušela sama. Domů odcházela s knihou Falun Gong a příslibem, že se určitě ozve. Mimo jiné říkala:"Já se ozvu, ne hned, ale za několik dnů, já Vám tu knihu vrátím, kdybych ji nevrátila, neměla bych štěstí a určitě by se mi to vrátilo. Já příští týden budu chodit po doktorech, tak si budu v čekárně číst." Kolem třetí hodiny odpoledne kolemjdoucích ubylo a my jsme se vydali směrem ke zdejšímu gymnáziu.
